Ráno vstáváme později, dnes až v 7:30 - důvodem je, že svítá později, protože už jsme hodně na východě a v poslední době jsme hodně posunovali čas díky změně časových pásem.
Míříme k Big Bend N.P., který leží na břehu řeky Rio Grande na mexické hranici.
Okolí cesty se tady zase začíná měnit - vyprahlou placku pouště postupně nahrazují skalnaté vrcholky prostlé zelenou vegetací.
Krátce po obědě vjíždíme do Big Bend N.P. (vstup 20USD za auto, s Annual Pasem s úsměvem a zadarmo).
Z možných míst k dnešnímu noclehu jsme vybrali místo Chisos Basin, které je položeno v údolí ve výšce 1646m mezi vysokými skalnatými horami - nejvyšší z nich Emoryl Peak měří 2384m.
Jsme zatím zeměpisně nejjižněji na naší cestě, jsme v horách, teplota se pohybuje pro nás příjemných 33 stupních, rostou tady kaktusy a jiná velmi bujná vegetace a my jsme zase unešeni. Těšíme se na nějaký pěkný výšlap.
Nejdříve ale vybíráme místo v kempu (14USD za kempsite, divoký kemp bez sprchy), který je i v tuto dobu již docela obsazen. V tomto parku se nabízí spousta primitivních stanových míst, které jsou umístěny v horách, ale bohužel jsou dostupné jen po nezpevněných cestách, kam se lze dostat jen terénním vozem.
Míříme také do nedalekého návštěvnického centra, kde nám pomohli naplánovat trasu, poradili kde se dostat k řece a do kaňonů, upozornili že u mexických hranic nás mohou ohrožovat nejen pumy, medvědi, chřestýší, ale také přebíhající mexikáni. Popovídali si s námi o texaských chřestýších (jeden z nejjedovatějších druhů), pochválili nás za dobrý nápad vzít si na výšlap trekové boty (tvrdá podrážka kvalitních bot rezonuje na povrchu, takže hadi předem vědí, že se mají klidit z cesty) a pořáli nám abychom si to tu pěkně užili. Pak už konečně vyrážíme na výšlap. Vybrali jsme trasu Lost mine trail, která stoupá mezi bujnou zelenou vegetací (placaté kaktusy Opuncie s právě dozrávajícími tmavě fialovými fíky, jukové stromy, tvrdá chlupatá juková tráva, ještě chundelatější tráva, občas nějaká květina a kaktus, keře a nízké borovicové stromy) na úseku asi 7,7km (včetně zpáteční cesty) ke skalnatému hřebenu vedoucímu k vrcholku Lost mine Peak (2301m).
Celou cestu i na samotném hřebeni se nabízí úchvatné pohledy do pouště na jihozápadě, do zeleného údolí mezi horami a na panorama okolních vrcholků. V cíli pak sedáme a leháme na vyhřátou skálu a na slunci se kocháme výhledem do všech stran. Jelikož toho ale ještě stále nemáme dost, po návratu jedeme zpět k návštěvnickému centru a vyrážíme na kratičký okruh Basin loop, který na nenáročném úseku 2,6km prochází mezi stromy a místy nabízí výhledy na okolní vrcholky a zelené údolí. Tady jsme museli být trochu hlasitější, protože nás značky upozornily, že v tomto úseku jsou k vidění nejen černí medvědi, ale také agresívní horské pumy (kočky máme rádi, ale s tímhle kocourem jsme se potkat nechtěli).
Na závěr kromě nákupu pivka (pozn. Pepa: Jelikož v čechách pivo nepiju, říkáme tady tomu pivo, ale myslím, že český pivař by zabrečel) v obchůdku ještě proběhneme 500 metrovou trasu/tedy spíše chodník Window View trail, kde by podle příručky měl být k vidění krásný západ slunce. Jenže to bude zřejmě v létě, kdy slunce běží přímo nad hlavou - teď se do okna při západu ani nepodívalo. Okno ale není okno - je to jen hluboké údolí mezi dvěma hřbety, kterým je vidět daleko do krajiny před horami.
Večer v kempu slyšíme jen cvrkání kobylek a to je daleko lepší hudba k usínání než hukot dálnice nebo houkání vlaku. Snad nás v noci nenavštíví žádný medvěd a dobře a klidně se vyspíme.
