Friday, 16.October 2009 Santa Elena Canyon - Rio Grande Village - Boquillas Canyon
Po rozednění jsme se rozloučili s horskou oblastí Chisos Basin a vyrazili prozkoumat řeku Rio Grande.
Nejdříve míříme do západní části parku, po scénické cestě Ross Maxwell Scenic Drive jedeme ke kempu Cottonwood a pokračujeme ještě dalších 13km dále až na konec zpevněné cesty. Tady na piknikovém odpočívadle necháváme auto, z něhož vybíráme do batohu veškeré cennosti (NB, HD, GPS, GSM - pak máme obavy, aby nás nezastavila hraniční hlídka, s podezřením, že do Mexika chceme pašovat elektroniku) a jdeme si vyšlápnout na trasu Santa Elena Canyon Trail, dlouhou jen 2,6km (včetně zpáteční cesty), která nás po americkém břehu Rio Grande, po úbočí strmé skály povede do nitra kaňonu Santa Elena. Kaňon je dlouhý 13 mil a hluboký skoro 500metrů, chodník nás do něj ale zavede jen kousek, protože pak už je řeka sevřena jen vysokými příkrými skalami a žádná stezka pro chodce už by se tu nevešla.
Přesto se i na tak krátkém úseku dají vidět a užít pěkné věci - nejdříve je nutné se přebrodit přes docela široký potok (brod je mělký, ale není nijak označený, takže jsme chvilku museli zmateně pobíhat po břehu, abychom našli tu správnou cestu), překonat deltu na soutoku řeky a potoka (zřejmě bylo po nějakých větších deštích, protože tu bylo plno míst naplněných hlubokým hustým blátem, kterým jsme pořádně zahňácali naše boty), vystoupat po upravené stezce na hranu skály a kochat se přitom pohledem na řeku z výšky asi 26 metrů, pak zase sejít na písčitý břeh kalné řeky pokrytý velkými balvany, projít tady zelenou oázu z vysoké bambusové trávy a jiných sytě zelených keřů, obdivovat vysoké příkré skály na obou stranách řeky, zastavit se a pozorovat ryby a želvy ve vodě, poslouchat šplouchání vody
pískání dravce, který hnízdí někde nad našimi hlavami a užít si ticha, nerušeného žádnými zvuky civilizace (na téhle stezce jsme byli úplně sami, žádný turista nám to ticho nepokazil).
Vracíme se zpět do auta, cestou ještě zastavujeme u vyhlídek na řeku a na hory, které se rýsují na obou stanách cesty a míříme tentokrát zcela na východ parku k místu Rio Grande Village, kde dnes budujeme náš stan v divokém kempu (14USD za kempsite, placená sprcha je u nedalekého obchodu) na místě příhodně krytém ze všech stran stromy. Všímáme si upozornění, že máme opět správně skladovat jídlo - tentokrát však nehrozí návštěva medvěda, ale javeliny - pažravého malého divokého prasete.
S řekou se ještě nemůžeme rozloučit a tak vyrážíme ještě dalších 6km k Boquillas Canyon, kde se řeka opět prokousává mezi skalami. Cestou zastavujeme na vyhlídce, ze které na mexickém břehu pozorujeme vesničku Boquillas (jen pár budek připomínající naše stavební buňky), stádo koz na břehu a nedaleké podezřelé mexičany na koních s velikými batohy. U chodníku jsou rozloženy ručně vyráběné drobnosti, pocházející z druhého břehu řeky. Majitelé tu nejsou, jen kasičky, do kterých mají být vloženy určené částky. Kasírovat to mexičani chodí asi v noci?
Pak už míříme na začátek trasy Boguilllas Canyon trail, dlouhé jen 2,3 km(včetně zpáteční cesty), která nás po kratičkém stoupání a klesání dovede až ke kamenitému břehu řeky Rio Grande. Zase jsou tu vidět čerstvé nánosy bahna. Hledáme tedy cestu až k ústí kaňonu, ale cestou začíná foukat nepříjemný silný vítr, který proti nám žene spoustu prachu a písku. Cesta končí u písečného břehu, dál už pokračuje jen kaňon z obou stran vroubený jen příkrými skalami - do jeho nitra nás chodníček vlastně ani nedovedl.
Zbytek dne pak už jen relaxujeme v kempu - dnes je hodně horko, takže kupujeme v obchodě spoustu zmrzliny, až nám z toho pak mzrne jazyk. Plánujeme zítřejší trasu a vyhlížíme delegaci javelin.
