roadTrip
Ovládací panel
roadTrip
Předchozí den
Další den


Denní statistika 44.den
Ujeto (mil) 185
Stát CA
Benzín (Gal) 12.858
Benzín ($) 41.13
Ubytování ($) 20.00


Fotogalerie Počet foto: 3
44.den


Ubytování
Camping


Tuesday, 22.September 2009
Sequioa N.P. - Yosemite N.P.
Dnes nám medvědi vynahradili, že se nám tak dlouho neukázali a konečně jsme si je mohli pořádně prohlédnout.

Naštěstí se neproducírovali v kempu a tak jsme měli příjemnou a teplou noc. Ráno jsme zbalili stan a vyrazili výše do hor prohlídnout si co ukrývá tento park.

Při opuštění kempu se před námi rozprostřel výhled na vysoké skály, které jsme v noci neviděli. Tento národní park má na svém území velikány o výšce nad 3000 metrů a také nejvyšší horu USA Mt.Whitney (4418m).

Míříme do středu parku a po velmi klikaté cestě prudce stoupáme do výšky 2000 metrů. U cesty se zase objevují načervenalé kmeny sekvojí, jenže tohle už jsou pořádní macci. Zastavujeme u budovy muzea, kde jsou dokola skupinky mohutných stromů a obdivujeme jejich kmeny. Tyto sekvoje nejsou sice nejvyššími stromy na světě, ale jsou nejobjemnějšímy - jeden kmen může mít stejnou váhu jako letoun JumboJet, a obvod kmene je srovnatelný s menším bazénem. V lese jsou kromě sekvojí také borovice, jsou ovšem také velmi mohutné a my nevěřícně zíráme na jejich zhruba 3Ocm šišky.
Na většině kmenů sekvojí jsou vidět známky požáru, ačkoliv na okolních vzrostlých stromech nic takového nevidíme. Sekvoje jsou velmi staré a od té doby, co tu hořelo již stihl dorůst nový vzrostlý les. Sekvoje požáry potřebují ke své reprodukci - na stromech jsou tvrdé uzavřené zelené šišky, které tam klidně visí i 20 let. Až horko z požáru šišku probudí a ta se po nějaké době otevře, aby vypustila na zem semínka nových stromů. Jako první procházku jsme vybrali výšlap na vyhlídku Moro Rock, kde jsme z parkoviště vystoupali po schodech na vrcholek jednolité žulové skály a ve výšce 2050m byli odměněni vyhlídkou na stěnu nejvyšších hor tohoto parku. Bohužel Mt.Whitney je od tohoto místa příliš daleko, takže tu jsme neviděli.

Pak jsme dle doporučení z visitor centra vyšlápli na trasu Crescent Meadow, která vede po okraji louky, kde se pak v lese dají obdivovat další vzrostlé sekvoje. Brzy jsme se ale raději vrátili do auta, protože nás na trase celou dobu obtěžovaly velmi vlezlé mušky.

Vrátili jsme se tedy k rozcestí u muzea a tam si vyšlápli na okruh Big Trees Trail , kde byly opět k vidění - co jiného než sekvoje. Tady jsme potkali mladý pár z česka, který tu je na dovolené a cestuje podobně jako my po národních parchích a městech amerického západu. Jejich a naše nadšení bylo nekonečné a tak jsme se s nimi zapovídali na 1,5 hodinky, vyměnini zážitky a poznatky a vyrazili dále.

Zastavujeme u parkoviště blízko největšího stromu General Sherman. Na všech parkovištích tototo parku jsou vidět plechové krabice na bezpěčné skladování jídla a všude jsou upozornění, že se jídlo nemá nechávat ani v autě. Medvědi jsou tu asi hodně hladoví nebo oprsklí ...

Po chvíli na chodníku vydíme skupinku nadšených turistů s foťáky a kamerami v pracovních polohách, které byly zaměřeny na hladového medvěda, který seděl na bobku kousek pod cestou a zabýval se šiškou, která měla zřejmě dnes představovat hlavní chod. Také jsme pořídili nějakou obrazovou dokumentaci a po lenivém odchodu zvířete (už měl asi plné zuby zvětšujího se davu čumilů) jsme vyrazili dál prohlídnou tu starou vykopávku (sekvoj Gn.Sherman).

Trasu jsme si prodloužili o dalších pár mil po Congress Trail, kde byly k vidění další nádherné stromy. Také se tam sytil další medvěd za asistence lidských čumilů. Prohlídli jsme si ho, obešli medvěda i turisty a vyrazili dále. Nedaleko zastavujeme u skupinky velkých sekvojí, připravuje se na focení a Pepa začíná velet zrychlený přesun - medvěd, kterého jsme viděli před chvílí se rozhodl hledat oběd jinde a mířil si to za námi po chodníčku. Naštestí změnil směr poté, co jsme začali mluvit (válečná porada, kde a jak ustupovat). Medvědi byli roztomilí, bylo hezké je pozorovat, ale přesto je to vhodné z bezpečné vzdálenosti. Tihle dva míšové nebyli nijak velcí, takže asi ani neměli odvahu se k člověku nějak přibližovat. Po návratu k autu se nám oddechlo - byť bylo přecpané jídlem a pitím k prasknutí, míša se mu tentokrát vyhnul.

Odjezd z parku nám zkomplikovala rozsáhlá probíhající rekonstrukce cesty, díky tomu se nám dojezd do dalšího cíle velmi protáhnul. Do N.P. Yosemitte přijíždíme pozdě večer, budka u vjezdu je prázdná a nikdo nechce vstupné (20USD za auto, pro pozdě přijíždějící a majitele Annual Passu zdarma). Stejně tak je to i v prvním kempu, kde se chceme ubytovat - chvíli bádáme jak to provést a pak prostě drze rozbalujeme stan bez přihlášení s tím, že vše vyrovnáme ráno. V kempu opět vidíme upozornění na skladování jídla a neodbytné medvědy.

31 °C
   
Foto
Sequioa N.P.
Pepa si stěžoval, že se mu tak velké stromy nevejdou na fotku
23.9.2009Zobrazeno 2363 krát. TOP

Foto
Sequioa N.P.
Průjezd pod padlým obrem
23.9.2009Zobrazeno 2433 krát. TOP

Foto
Sequioa N.P.
Největší strom na světě (váha 1385 tun, obvod kmene 31 metrů, výška 84metrů)
23.9.2009Zobrazeno 2388 krát. TOP

Texty, obrázky jako i všechny náležitosti obsaženy na této stránce jsou chráněné autorským právem a jejich použití podléhá písemnému souhlasu autora.
Foto a Copyright © 2009, Josef Kytrych [admin@powerdat.cz]