Dopoledne dojíždíme do N.P. Capitol Reef (vstup placen jen do jedné části parku na scénickou cestu, 5USD za auto, i zde platí Annual Pass). Ještě před branami však musíme zastavit a napráskat několik fotek, protože se krajina začala dramaticky
měnit - kolem cesty vystupují stěny červených ohlodaných skal, pole červeného písku a mezi tím kontrastuje zelená tráva a borovicové stromky.
Stan jsme rozbalili v divokém campingu Fruita (10USD za capmsite) ve středu parku, naplánovali trasy a vyrazili do terénu. Chvilku to vypadalo na bouřku, objevily se mraky a pár blesků, ale nic se nakonec nedělo. Byla to trošku komplikace, neboť před vjezdem do kaňonů bylo
umístěno upozornění, že při hrozbě deště není doporučeno vjíždět, neboť se uvnitř uzavřeného kaňonu může vytvořit blesková záplava. Chvilku jsme přemýšleli co dál (hlavně Jana) a nakonec se rozhodli (Pepa), že se tam podíváme, protože se bouřka nijak dramaticky neprojevila.
Bylo to dobré rozhodnutí, protože nakonec opravdu nepršelo - tedy spadlo jen pár kapek, ze kterých se nedělaly ani louže.
Vybrali jsme tedy scénickou cestu, kde jsme nafotili spoustu fotek vysokých červených skal nad námi a ze které odbočovaly dvě nezpevněné cesty do kaňonů. Jízda kaňonem byla úchvatná -
nad námi se zvedaly stěny červených skal, které těsně svíraly cestu, občas se objevila místa s velkými spadanými balvany, prašná cesta se tím vším chaoticky kroutila a klesala níž a níž a my přemýšleli, že pokud začně pršet tak bude opravdu
náročné se vyhrabat zpátky. Natočeno spoustu filmu a nasekáno několik desítek fotek. Užilo si také auto, zadní část změnila barvu - je červené od prachu, který se za námi zvedal. Doufáme, že i přes nasbírané množství prachu motor vydrží.
Na konci kaňonu Capitol gorge jsme udělali dvě procházky - jednu do úžiny, vyhlodané vodou, dá se označit za velmi oddechovou. Druhá Golden throne trail již spadá do kategorie výšlapů - tedy vyškrábali jsme se
na hranu kaňoňu a šli zajímavou skalistou krajinou k vyhlídkovémi bodu. Trasa byla dlouhá cca 3,2 Km (+ cesta zpět) a překonávala převýšení 335m.
K věčeru jsme ještě vyjeli k panoramatickému bodu Panorama point, a nedaleko něho jsme vyšlápli na vyhlídku Goosenecks, kde se dole v údolí
pod námi klikatil potok vyřezávající do skály velké oblouky. Také jsme zkusili vyhlídku Sunset point, odkud má být večer skvělý pohled na skály, ovšem díky mrakům překrývajícím zapadající slunce se nádhera nekonala.
Večer v kempu byl báječný. Ihned po vystoupení z auta jsme uslyšeli starou klasickou country hudbu. Vedle našeho místa byl zabydlen starší pár, ona s harmonikou, on s kytarou, skvěle hráli a skvěle zpívali a my jsme si tu atmosféru báječně užili.
Hned na hranici kempu se prohánělo docela početné stádo laní s mláďaty, které si náramně pochutnávaly na jablkách spadlých v nedalekém sadu. Jana strávila večer pozorováním fauny, Pepa pekl párky , vše jsme zapili pivkem a Pepča pak místo pozdravu
Goot Night (Dobrou noc) zdravil Bud Light(značka piva zvolená pro dnešní večer). Dalším skvělým faktorem začínající noci byla příjemná teplota, mikyny do spacáku určitě brát nebudeme.
