Tuesday, 18.August 2009 Litlle Big Horn - Canyon Ferry Lake
V noci bylo zase frišno. V 6 hodin vstáváme, křečovitě se oblékáme a vylézáme ze stanu, abychom vyrazili do dalšího dne. Jsme mezi prvními, jen soused vedle nás už rozpálil ohniště a připravuje velmi vydatnou snídani pro svoji nenažranou rodinku. Balíme stan a odjíždíme jako první, při výjezdu z kempu u cesty fotíme další skupinku snídajících jelenů.
Vracíme se na dálnici, krajina se postupně mění - přibývají ranče, ohrady s krávami, koňmi a jeleny a občas i nějaká ropná pole. Tráva už není tak zelená a na obzoru se začínají objevovat zasněžené vrcholky pohoří Big Horn, které mají výšku kolem 4000 m.
Na benzince si dáváme kávičku - nemají tu automaty, ale velké termosky odkud si kávu napustíte do připravených kelímků, ochutíte smetanou a cukrem a u pokladny pak zaplatíte podle velikosti kelímku. Také tankujeme - za celou dobu se takování vždy obešlo bez toho, abychom viděli obsluhu benzínky. Na tankovacím stojanu je totiž elektronické zařízení s displayem/návodem, které nakrmíte svou kreditní kartou, vyberete si druh benzínu a pak už jen zastrčíte pistoli, nakonec pak ještě mašinka vyplivne účet a můžete nastartovat a vyrazit.
Kolem poledne překračujeme hranice dalšího státu - tentokrát nás vítá Montana. Montana je země koní - v ohradách kolem cesty se jich pásly stovky.
Pro protažení ztuhlých kostí zastavujeme u národní památky Little Big Horn (vstup 10USD/auto), opět uplatňujeme náš Annual Pass pro bezplatný vstup a jdeme se podívat na to pohřebiště. Nic moc zajímavého tam kromě náhrobků a pusté prérie nebylo, ale na občerstvení se hodilo i toto.
Odpoledne se na obzoru začaly objevovat vrcholky Rocky Mountains. My však dnes zastavujeme před hlavním městem Helena, sjíždíme k nedalekému jezeru Canyon Ferry Lake, kde jsme ve vesničce Canyon Ferry našli kemp přímo u přístaviště Kims Marina a pro dnešek se v něm ubytovali. Ačkoliv kemp při příjedzu vypadal plný přívěsů, nakonec jsme v něm byli skoro sami, protože tam amíci jezdí jen na víkend. Hned po příjezdu se s námi dali do hovoru dva dobrodruzi, kteří přijeli na motorce chvíli před námi a také se chystali stavět stan. Zůstali jsme s nimi již po celý večer a cvičili jsme angličtinu - všichni naši učitelé angličtiny by se asi divili a trhali si vlasy nad tím, co jsme vytvořili za spojení , ale kanadané nám skoro všechno rozuměli, my jim skoro vůbec nic ...
