Sunday, 01.November 2009 Naples - Fort Myers - St.Petersburg
Ráno si můžeme přispat, protože v Americe dochází k vrácení zimního času a hodiny se tedy posunují o jednu hodinu dozadu. Před odjezdem si ještě v báječné restauraci našeho báječného hotelu dáváme báječnou snídani a jedeme si užít náš další báječný a bohužel také poslední den na teploučké Floridě.
Ráno zastavujeme opět v centru města Naples, kde si opět procházíme Pátou street a obchodní zónu The Village on Venetian Bay. Fotograf má po včerejší noci stále dobrou náladu, již nesimuluje žádnou bolest nohou, spokojeně prochází dvakrát větší vzdálenost než včera večer a fotí desítky fotek s palmami, upravenými restauracemi, vodou, rostlinstvem, fontánkami a jinými vychytávkami. Celou dobu obdivujeme, jak je Naples hustě a krásně osázeno palmami různých barev, výšky, vzhledu a hustoty. Na chvilku také jdeme na pláž, kde je právě odliv, takže je na břehu vidět nánosy mušlí - pár jsme jich ulovili, Pepa objevil v písku asi 10-ti centimetrového kraba - vše vyfoceno. Taky se ještě zajdeme se podívat na nedaleké hlavní molo, kterému tu říkají Pier (je to dlouhá lávka na kůlech vedoucí rovnou do moře a na jejím konci je altánek s posezením) - ve vodě jsou tisícová hejna malých rybiček, mezi kterými podnikaj rychlé nájezdy macatí rybí lovci.
Na mole na ně čekají desítky rybářů, kteří doufají, že si dravec mezi tisíci drobných rybek vybere právě jejich návnadu.
Pak se svěřujeme do rukou naší navigace, která nás zbytečnou okružní cestou dovádí k dalšímu cíli - městečko Fort Mayers by podle našich informací mělo oplývat bílýmí písečnými pláženi, spoustou zeleně, vodním ptactvem a čistou modrou vodou. Zřejmě se takové podmínky v tomto městě vyskytují, ale v jinou roční dobu. Pláž je tu docela úzká, je tu docela dost lidí a voda je zkalená od písku. voda je také nějak divně nažloutlá a zdá se nám, že nás vzduch trochu dráždí do kašle. Možná že jsou tu zase nějaké bakterie - není se co divit, když je tu tak teplá voda (venku je pařák, ale po vylezení z vody se zdá, že voda je ještě teplejší). Přesto jsme si ale na chvilku lehli, vybahnili se ve vodě a užili si náš poslední pobyt na poslední floridské pláži na naší cestě.
Zajímavostí této pláže byla značka, kterou jsme si přečetli hned u vstupu - prý se tu od května do října vyskytují rejnoci a mohou být zahrabaní v písku ve vodě, tak se nemáme divit, když na nějakého šlápneme. No báječné - celou dobu jsme mysleli na to, abychom se moc nedotýkali dna ... Na závěr se zase jdeme projít na místní molo/pier a bavíme se pozorováním náletů pelikánů. Tihle obrovští ptáci o rozměru křídel kolem 1,5 metru loví ryby tak, že vyletí do výšky nad hladinu a pak střemhlav jako balvan zobákem napřed spadnou do vody. Naberou přitom do zobáku spoustu vodu i s rybou a je strašně legrační pozorovat, jak ten pytel pod zobákem upouští. Zhodnocujeme, že ačkoliv jsou v průvodcích popisovány pláže Mexického zálivu jako čisté s krásně modrou vodou, my jsme tu v této době takové neviděli.
Voda je tu sice báječně teploučká, ale zřejmě v tuto dobu také dost znečištěná bakteriemi, kterým teplota vody vyhovuje (bude to zřejmě totéž, co u nás sinice na rybnících). Přestože jsme si i pobyt na plážích Mexického zálivu moc užili, jednoznačně nejlepší pro nás byla pláž na Miami Beach a hned po ní pláž ve Fort Loderdaule. Jejich průzračná modrá voda, skvělé podmínky/hloubka pro koupání a vlny zvítězily na plné čáře.
Při příjezdu do Fort Mayers v protisměru potkáváme jízdu motorkářů - původních pár kousků motorek se rozrostlo na několečnou řadu strojů, odhadem kolem tisíce. Vše natočeno.
Před odjezdem se ještě zastavujeme v zátoce u Tampy v městečku St.Pete. Bohužel dojíždíme až po západu slunce, takže jsme toho tady příliš neviděli. K dojezdu do St.Pete jsme přejeli placený most (legrační 1USD) s názvem Skyway - cesta přes něj je označována jako scénická, nabízející panorama modrého oceánu a určitě scénická bude - pokud se po ní neprojíždíte v naprosté tmě jako my. V St.Pier dojíždíme již za tmy k budově obrácené pyramidy na molu, kde jsou restaurace a butiky (v tuto hodinu již zavřeno). Vyjíždíme do posledního patra a fotíme poslední floridské fotky (za tmy). Registrujeme, že je večer chladněji, než jsme si za poslední dny na Floridě zvykli - že by zase ochlazení, před kterým se nám na poslední chvíli podaří ujet? Pak už zbývá jen se rozloučit a vyrazit na naši dlouhou a náročnou cestu do Chicaga...
