V poušti v noci teplota klesá na 10 stupňů - ráno se nám proto ze spacáku moc nechtělo. Přesto jsme ale vstanuli, protože nás dnes čeká skvělý den.
Vyrazili jsme směrem k severozápadní hranici parku, při cestě opět obdivovali kaktusy,jukové stromy a skály - je úžasné, jak rychle se ráz krajiny a vegetace mění. První zastávku děláme v místě zvaném Cholla Cactus Garden, kde se najednou u cesty objevuje les bílých chlupatých rozvětvených kaktusů. Projdeme tady krátkou trasu, nafotíme pár bodlin a vyrážíme dále.
Dalším místem je údolí Hidden Valey - což je neznámější oblast tohoto parku s žlutými žulovými okrouhlými skalami, mezi nimiž vede stezka lemovaná jukou, joshua stromy, kaktusy a jinou zajímavou vegetací. Janě se tu hodně líbilo, Pepa ji musel tahat do auta skoro násilím.
Auto nás pak vyvezlo na vyhlídku Keys View do výšky 1581m, odkud je vidět na jih do údolí Coachella valley, město Palm Springs, a pohoří San Jacinto. Odsud je v údolí dobře vidět zvýšený pás San Andreas Fault, který vzniká podsunováním Tichomořské desky pod Severoamerickou a vede až do moře k San Franciscu.
Cestou zpět odbočujeme k treku Lost Horse Mine, který částečně vede čersvě vypálenou pouští (hořelo tu v květnu 2009) k bývalému dolu na zlato. V cíli je ale celé zařízení ohraničeno plotem (asi stále panují obavy, aby tady návštěvnící nehledali na vlastní pěst zlato), takže se toho příliš vlastně vidět nedá.
Zastavujeme pak ještě na několika místech, kde jsou krátké procházky mezi skalami a kaktusy. Nemůžeme se téhle krajiny nabažit.
Na závěr jsme zařadili opět cestu k oáze. Skrze město s názvem 29palem/Twentynine Palms jedeme na konec silnice Canyon Road a odsud vyrážíme na trek dlouhý 2,4km (+totéž cesta zpět), která nás po překonání hřebene skalnatého pohoří, mezi jukami a kaktusy dovede do údolí v němž je vtěsnána palmová oáza s názvem 49 palem/Fortynine Palms Oasit, v níž jsme objevili i malou přírodní nádrž s vodou. Vše je tu opět úžasné - jsme tu úplně sami, takže v klidu posloucháme rachot palmových listů nad našimi hlavami a zchlazujeme se v jejich stínu. Jana je cestou úplně unešena z velkých sudovitých kaktusů s průměrem kolem 30-40cm a dlouhými 10cm červenými ostny - pro dnešní den se stávájí její nejoblíbenější rostlinou.
Dnes jsme viděli jaký je rozdíl mezi jukou a joshua tree - obojí je druh juky, ovšem první z nich roste jako jeden stvol do výšky, většinou není vidět jeho kmen a má delší asi 50-60 cm listy. Joshua tree má listy kratší tedy max 20-30 cm, jeho kmen se ale větví a vytváří strukturu stromu. Jeho kmen je pak opravdu jako správný kmen pokrytý kůrou a rostlina také dosahuje výšky běžných stromů.
Dnešní statistika zvířat se rozšířila o macatého chřestýše, který se nám po cestě zpět naštěstí vešel mezi kola, takže jsme ho bezpečně(pro něj i pro nás) nadjeli a nechali dále naštvaně chřestit na silnici.
