Thursday, 24.September 2009 Yosemite N.P. - Mono Lake - Tahoe Lake
Cesta z Yosemitského údolí se nám značně protáhla. Vyrazili jsme na západ po silnici Tioga road a hned po několika ujetých kilometrech jsme byli zaskočeni nádherou krajiny, která se kolem nás otevřela. V tomto místě se nabízí typická pohlednicová panoramata Yosemitského parku - tedy bílá jednolitá žulová skála, která vytváří mírné kopečky, občas je poseta rozházenými balvany a na ní se vyjímají zelené borovice, u nichž musíte obdivovat jak se jim povedlo ze skály vyrůst. Zanedlouho se začínají objevovat průzračně čistá modrá jezera a jezírka. V dalším úseku se pak začínají objevovat louky zbarvené zlutou vysušenou alpskou trávou protkané stužkou říčky nebo malými jezírky.
Tomu všemu se zkrátka nedá odolat a my neustále zastavume, fotíme, natáčíme,podnikáme kratší průzkumné procházky a zamilováváme si tuto krajinu. Vůbec se nám odsud nechce odjíždět. Na závěr ještě podnikáme delší výšlap k jezeru Gaylor Lake, který startuje hned u východního vstupu do parku v sedle Tioga Pass. Cestička vytvrvale stoupá na hřeben, nám se nabízí výhledy na okolní skály, které již změnily barvu i strukturu - nyní už jsou šedé nebo hnědé a velmi rozeklané, na jezírka a louky pod námi a hlavně si na ní užíváme úžasného klidu, protože tu jdeme úplně sami.
Z hřebene se pak nabízí pohled na modré jezero pod námi a my k němu sestupujeme. Na břehu si pak dáváme odpočinek, pozorujeme čistou vodu v hlubokém jezeře a posloucháme jen nesmírné ticho kolem nás. Při zpáteční cestě ještě potkáváme mladou Američanku, která nás mimo jiné informuje, že cesta k tomuto jezeru je nejlepší na začátku srpna, kdy je tu vlastně jaro (jsme ve výšce nad 3000m, takže jaro přichází později) a louka za břehu je barevná od rozkvetlých květin.
Ani poté, co jsme opustili území parku nepřestala být krajina zajímavá - klesali jsme po úbočí vysokých skal a neustále se nabízely výhledy na jezero, vodopád, hluboké údolí a rozeklané skály.
Dojíždíme dolů k jezeru Mono lake a zde si prohlížíme zajímavé zkamenělé útvary, které vznikly pod vodou v době, kdy do jezera prosakovaly vápenité prameny. Jezero ale postupně vysychá, snižuje se jeho hladina a tak jsou tyto zkameněliny nyní k vidění na břehu nebo ve vodě blízko u břehu. Díky vysychání je jezero slané, dle informací 2x slanější než obvyklá salinita moře a 100x akalinické než moře.
K večeru pak dojíždíme k jezeru Lake Tahoe, tady v městečku South Lake Tahoe usmlouváváme příznivou cenu v motelu a ještě se na chvilku odcházíme podívat na pláž, kde se brodíme v mělké vodě za přihlížení okolních racků a hus.
