Sunday, 13.September 2009 Monument Valey - Grand Canyon N.P.
Tak už jsme ho dnes konečně viděli! Zlatý hřeb naší americké výpravy! Grand Canyon!
Nejdříve jsme ale museli zbalit stan po horké noci u Lake Powell a vyrazit dále zpět na východ a pak dolů na jih k hranicím Arizony. cestou se opět střídaly výhledy na načervenalou krajinu a různě tvarované skály. Krátce před Monument Valey na silnici č.261 se kvalita cesty naráz výrazně zhoršila, asfaltový povrch se zcela ztratil a my začali prudce sjíždět klikatou cestou po hraně skály do údolí.
Země kolem cesty začala být ještě sytěji červená a před námi se začaly objevovat siluety zvětralých skal. Počasí v té době ale nepřálo štěstí našemu objektivu, protože byla zatažená obloha a světlo mělo špatný sklon. Projeli jsme kolem místa zvaného Mexican Hut, kde byl na vrcholku skály opravdu vidět kamenný útvar připomínající obrácený klobouk. Za chvíli pak přejíždíme hranici země Navahů, značky kolem cesty nás upozorňují, že zde platí Navažské zákony.
Nedaleko odsud pak odbočujeme k Monument Valey. Místo je také ve správě Indiánů, není to tedy národní park a je tedy vyžadováno vstupné 5USD za osobu. Uvažujeme, zda má smysl vjíždět dovnitř, protože cesta kolem skal je dlouhá asi 17mil a na informačním letáku je napsáno, že se nedoporučuje autům s nízkým podvozkem. Paní u vjezdu nám ale potvrzuje, že pomalou a opatrnou jízdou se to dá zvládnout a tak tedy míříme dovnitř. "Pomalou" a "opatrnou" jízdou, kdy si užilo naše auto a hlavně Pepa, po kamenité a pískové cestě s oblakem červeného prachu za vozem, občas s ujíždějícími koly na pískových dunách projíždíme celý okruh kolem sytě červených zvětralých skal. Počasí se jako zázrakem umoudřuje a opět se naskýtá kýčovitá modrá obloha s bílými kopečky mraků.
Vše skvěle kontrastuje s červenými skalami a my opět vyrábíme spoustu fotek. Jana natáčí video, nejoblíbenější téma snímků je průjezd kolem skal, skučení motoru a oblak prachu za zadkem vozu. Při výjezdu z parku je auto pokryté silnou vrstvou červeného prachu, při dotankování zjišťujeme že se dostal až k víčku nádrže. Při výměně fitlrů se zřejmě budou mechanici hodně divit ...
Pak už nabíráme směr ke Grand Canyonu. Přejíždíme hranice státu Arizona, opět projíždíme zajímavou načervenalou krajinou, nabízí se různé vyhlídky na údolí či skály, kolem cesty jsou rozseté ošuntělé stánky, kde Indiáni prodávají svoje hand-made šperky a jiné cetky, po okolních vyschlých planinách se lenivě přesunují vyhublí koníci.
Začínáme stoupat do výšky 2000m a za chvíli jsme u brány do N.P. Grand Canyon (vstup 25USD za auto, s Annual Passem zdarma). Zastavujeme hned na první vyhlídce Desert View a při prvním pohledu nám opět klesá čelist. Pohled z tak velké výšky na různobaravné tvarované skály v členitém canyonu je úchvatný, byť už je pozdní odpoledne a zrovna z této strany není dobré světlo a obloha je zastíněná černými dešťovými mraky.
Rychle dojíždíme do kempu Mather (je mimo sezónu, takže ještě není plně obsazeno), rozbalujeme stan, studujeme plán zítřejší trasy a opět jdeme nakouknout do kaňonu. Dnes se nám díky počasí podařilo vyrobit pár opravdu zajímavých fotek - při slabém deštíku, kdy se nad kaňonem klenula duha a večer při západu slunce, kdy se díky dešti a mrakům nad kaňonem udělal červený opar.
